Venuše
Venuše
Venuše, sousedící se Zemí, je zahalená v husté atmosféře a dobře odráží sluneční svit. Proto a je proto snadné ji nalézt v některých obdobích na obloze jako Večernici nebo Jitřenku. Díky neměnnosti počasí se povrch planety téměř nezměnil ani za milióny let.
Charakteristika VenušeVenuše je druhou planetou od Slunce a její dráha leží nejblíže Země. Má obdobnou velikost a hmotnost jako Země. Tím ale podobnost obou planet končí. Hustá oblaka obsahující i kyselinu sírovou zabraňují přímému pozorování povrchu. Díky skleníkovému efektu dosahuje teplota povrchu Venuše až 480 °C. Venuše krouží kolem Slunce takřka po kruhové dráze ve vzdálenosti 108 milionů km s periodou 225 dní. Otočení kolem vlastní osy (ve směru hodinových ručiček, proti oběhu, tzv. retrográdní rotace) trvá 243 pozemských dnů. To znamená, že na Venuši Slunce vychází a zapadá jen dvakrát za oblet Slunce.Oblaka Venuše dobře odrážejí sluneční svit a proto je tato planeta ve vhodné poloze po Slunci a Měsíci nejjasnějším tělesem na obloze. Někdy můžeme Venuši spatřit na západní obloze jako první objekt noční oblohy po západu Slunce – proto jí lidé říkají Večernice. O tři měsíce později je na východní obloze stejná planeta viditelná jako poslední svítící objekt noci – Jitřenka. |
Povrch této „sestry“ Země, zahalený v husté atmosféře, nám umožnily pozorovat teprve kosmické sondy, které sestoupily až k jejímu povrchu. Kosmická sonda Magellan, vypuštěná na oběžnou dráhu Venuše, zmapovala radarem detaily povrchu a objevila obrovské krátery, způsobené dopadem meteoritů. Podmínky na Venuši jsou z pohledu člověka dosti nepříznivé: 95krát vyšší tlak než na Zemi, deště kyseliny sírové a teplota 480°C. Tuto vysokou teplotu způsobuje skleníkový efekt. Sluneční záření proniká hustou atmosférou a ohřívá Venuši. Tepelné záření jejího povrchu však atmosféra s velkým podílem CO2 nepropustí zpět do vesmíru. Ve vyšších vrstvách atmosféry by mohly přežívat nízké formy organismů (bakterie). Na Venuši je mnoho sopek, některé až 3 km vysoké a 500 km široké. Krátery, sopky a ztuhlé potoky lávy se za miliony let téměř nezměnily – nejsou tam bouřky, změny teplot, led ani jiné činitele, způsobující zvětrávání. Venuše nemá magnetické pole, ionizovaná atmosféra ale odklání sluneční vítr obdobně jako magnetosféra u jiných planet. Hovoříme o existenci tzv. pseudomagnetosféře. |
Základní data o Venuši |
Důležité objevy |
||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||
Fotografie Venuše |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
Poslední dva snímky jsou velmi podrobné snímky povrchu Venuše. Byly složeny z mnoha set radarových snímků Venuše pořízených sodnou Magellan, ale i ze snímků předchozích sond Mariner a některých Veněr. Veškeré snímky byly počítačově zpracovány, projektovány na kulovou plochu a uměle převedeny do viditelné oblasti spektra. |